Při pracovním úrazu je nárok na klasickou nemocenskou (náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele a nemocenské dávky od státu). Dále je nárok i na jednorázové odškodné (bolestné). Nebo i na pravidelnou náhradu za ztrátu výdělku. A to jak během neschopenky, tak i po skončení neschopenky.
Při běžné nemoci nebo nějakém úrazu, máte obvykle nárok na placenou neschopenku. Prvních 14 dní platí nemocenskou zaměstnavatel (náhrada mzdy za nemoc). Od 15 dne platí nemocenskou stát (nemocenské dávky placené ČSSZ).
Pokud je ale důvodem pro neschopenku pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pak je to trochu jiné.
Kromě běžné nemocenské, je nárok i na náhradu mzdy za ztrátu výdělku (a to jak během neschopenky, tak i po jejím skončení). Dále může být nárok i na bolestné, nebo i na odškodnění trvalých následků. A může být nárok i na další kompenzace.
Pokud by vás zaujímalo, na co máte nárok při pracovním úrazu v roce 2024, pak se můžete podívat na následující odstavce. Můžete si spočítat, kolik bude nemocenská od 1. 1. 2024. Nebo se dozvíte, na co dalšího máte od zaměstnavatele nárok.
Pracovní úraz je zranění (nebo jiné poškození zdraví), které vzniklo během výkonu práce v zaměstnání.
Obecně platí, že pracovním úrazem může být jakékoliv zranění (úraz, poškození zdraví, nemoc nebo i smrt), které nastane při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s těmito pracovními úkoly.
Příklad co je pracovní úraz:
Příklad co není pracovní úraz:
Během pracovní neschopnosti, která vznikla jako důsledek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je obvykle nárok na klasickou neschopenku a nemocenskou.
Mohou ale existovat výjimky, kdy při pracovním úrazu není nárok na neschopenku (resp. není nárok na nemocenskou).
Může se jednat o situace, kdy k úrazu došlo kvůli porušení nějakých nějaký pracovně právních předpisů, nebo v důsledku opilosti zaměstnance (či užití jiných návykových látek), apod.
Během neschopenky, je nejprve nárok na náhradu mzdy na nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní) a poté i na nemocenské dávky (od 15 dne, maximálně 380 dní).
Náhrada mzdy za nemoc, je ve výši 60% z průměrného hrubého (redukovaného) hodinového výdělku. Náhradu mzdy platí zaměstnavatele za hodiny zameškané z důvodu pracovní neschopnosti (tj. za 2 týdny na neschopence může být nárok na proplacení například 80 hodin – záleží na týdenní pracovní době).
Nemocenské dávky, jsou vypláceny od 15 dne na neschopence. Nejprve je to 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu (vypočítá se na základě hrubé mzdy). Od 31 dne se nemocenská zvyšuje na 66% a od 61 dne se nemocenská zvyšuje na 72%.
Nemocenské dávky jsou placeny za všechny kalendářní dny, včetně víkendu (sobota i neděle) nebo i za státní svátek. Maximální délka placené neschopenky je 380 dní (je ale možné požádat i o prodloužení, až o dalších až 350 dní).
Při pracovním úrazu je nárok na standardní nemocenskou (kromě toho, je ale i nárok na další odškodné – viz dále).
Výpočet náhrady mzdy za nemoc (od zaměstnavatele) nebo nemocenských dávek (od státu) je při pracovním úrazu stejný, jako při jakékoliv jiné neschopence.
Pro orientační výpočet náhrady mzdy a nemocenských dávek v roce 2024, můžete zadat svoji průměrnou hrubou mzdu.
Od 1. 1. 2024, se zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek, a může být nárok i na vyšší nemocenskou.
Při běžné neschopence, je nemocenská nižší, než obvyklá výplata. Při pracovním úrazu, to ale může být jiné. Při neschopence z důvodu pracovního úrazu, je totiž nárok i na náhradu za ztrátu výdělku.
Zaměstnavatel má povinnost, aby vám zaplatil rozdíl mezi tím, kolik dostanete nemocenskou, a kolik je váš obvyklý průměrný výdělek.
Zde jenom pozor na to, že tuto náhradu za ztrátu mzdy, vám nemusí platit přímo zaměstnavatel, ale zpravidla je vyplácen od pojišťovny, u které má zaměstnavatel pro tyto případy sjednánu pojistku.
Na náhradu za ztrátu mzdy (za ušlý výdělek), je nárok po celou dobu neschopenky. A může na ni být nárok i po skončení neschopenky (pokud u vás dojde ke snížení příjmu, například z důvodu nějakých trvalých následků apod.).
Náhrada za ušlou mzdu, se vypočítá z průměrného výdělku. Postup výpočtu průměrného výdělku, je stanoven v zákoníku práce (paragraf 351 až 362). Průměrný výdělek se počítá z předchozího kalendářního čtvrtletí, před začátkem neschopenky.
Při pracovním úrazu, také může být nárok na jednorázovou kompenzaci – bolestné. Výše odškodného za pracovní úraz se odvíjí od bodové hodnoty zranění.
Existují pro to složité a podrobné tabulky, kde jsou všechny možné typy zranění ohodnoceny nějakou bodovou hodnotou (jednotky až tisíce bodů za konkrétní diagnózu).
Bodovou tabulku je možné najít zde – vyhláška 277/2015 Sb.
Za 1 bod je nárok na 1% z průměrné mzdy v ČR:
Jen pro příklad – zlomenina ruky (vřetenní kosti) může mít „hodnotu“ od 50 do 150 bodů (podle druhu zlomeniny), a odškodné by tak mohlo být od 20 tisíc korun do 60 tisíc korun (jen orientační příklad, záleží na konkrétním lékařském posudku, a co vše v něm bude zahrnuto).
Kromě výše uvedených náhrad a kompenzací, může být nárok i na další odškodnění.
I po skončení neschopenky, může být nárok na dočasnou nebo trvalou rentu. Ta se vypočítá jako náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Platí to i pro případ, kdy bude uznána invalidita.
Také může být nárok na odškodnění trvalých následků. Trvalé následky pracovního úrazu, se obvykle vyhodnocují s odstupem 1 roku.
Může být také nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Může být nárok na náhradu věcné škody.
Při úmrtí zaměstnance je nárok i na jednorázové odškodnění pozůstalých, na úhradu nákladů spojených s pohřbem, nebo i na výživné pro pozůstalé (manžel, manželka, děti).