Při srovnání podpory v nezaměstnanosti a nemocenské, vychází obvykle výhodněji nemocenská. Zvláště i s ohledem na to, že na nemocenské dávky může být nárok jeden rok (a případně i déle). Při kratší nemoci, ale může někdy vycházet výhodněji podpora od Úřadu práce.
Končí vám zaměstnání, a vy nyní přemýšlíte, jestli bude lepší jít na neschopenku a brát nemocenskou, nebo jít na Úřad práce, a pobírat podporu v nezaměstnanosti?
Ideální by asi bylo brát současně podporu i nemocenskou, ale tak to bohužel nefunguje. Když jste na neschopence (a máte nárok na nemocenskou), tak vám není vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Při rozhodování, jestli raději zvolit neschopenku nebo podporu, hraje roli i termín zahájení neschopenky, a očekávaná doba v pracovní neschopnosti.
Pokud jste v zaměstnání zatím nedostali výpověď, tak je neschopenka i určitou formou „ochrany před výpovědí“.
Během pracovní neschopnosti nemůžete dostat výpověď z běžných důvodů (nadbytečnost, organizační důvody). Neschopenka vás ale nijak nechrání, když vám končí pracovní poměr na dobu určitou.
Začátek neschopenky během výpovědní doby (poté co jste dostali výpověď), může vést k prodloužení výpovědní doby.
Platí to v případě, kdy vám výpověď dal zaměstnavatel. A pouze pokud by vám měla neschopenka skončit až po uplynutí výpovědní lhůty.
Pokud jste ale dali výpověď vy, pak se při neschopence výpovědní doba neprodlužuje. A pracovní poměr může skončit i během neschopenky.
Na placenou neschopenku, může být nárok jenom během pracovního poměru, nebo maximálně do 7 kalendářních dní od ukončení zaměstnání (ochranná doba).
Vyplatí se tedy začátek neschopenky, alespoň 14 dní před termínem ukončení zaměstnání.
Prvních 14 dní, totiž platí nemocenskou zaměstnavatel. A pokud neschopenka začíná až po skončení zaměstnání, tak prvních 14 dní není nárok na nemocenskou.
Pokud tedy máte nějaké zdravotní obtíže, pak je lepší jít na neschopenku ještě před koncem zaměstnání, nebo co nejdříve po skončení práce. Kdybyste čekali více než týden, tak už bude pozdě.
Když onemocníte až na Úřadu práce (více než týden po skončení předchozí práce), tak už není nárok na placenou neschopenku.
Lékař vám sice může vystavit „neschopenku“, která funguje jako omluvenka pro Úřad práce, proč nechodíte na schůzky, a proč si nehledáte novou práci. Na nemocenské dávky už ale není nárok.
Na podporu v nezaměstnanosti, může být nárok i po skončení neschopenky. A to i v případě, kdy budete po skončení zaměstnání, delší dobu v pracovní neschopnosti. I tak je nárok na podporu (nemocenská se započítá jako náhradní oba zaměstnání). Podpora je pak ale jenom minimální.
Srovnání podpory v nezaměstnanosti a nemocenské není příliš jednoduché. Jak podpora, tak i nemocenská se v průběhu času mění. A tím se může měnit i to, co je právě výhodnější.
Podpora v nezaměstnanosti
Nemocenská
V následující tabulce se můžete podívat na zjednodušené srovnání nemocenské a podpory v nezaměstnanosti.
Výpočet je pouze orientační:
Co se vyplatí:
Mzda 20 000 Kč | Podpora v nezaměstnanosti | Nemocenská |
---|---|---|
Mzda (čistá/hrubá) | 17 250 Kč | 20 000 Kč |
1 měsíc | 11 213 Kč | 9 210 Kč |
2 měsíc | 11 213 Kč | 10 140 Kč |
3 měsíc | 8 625 Kč | 11 040 Kč |
4 měsíc | 8 625 Kč | 11 040 Kč |
5 měsíc | 7 763 Kč | 11 040 Kč |
Celkem (5 měsíců) | 47 439 Kč | 52 470 Kč |
Mzda 30 000 Kč | Podpora v nezaměstnanosti | Nemocenská |
---|---|---|
Mzda (čistá/hrubá) | 24 590 Kč | 30 000 Kč |
1 měsíc | 15 984 Kč | 15 990 Kč |
2 měsíc | 15 984 Kč | 17 610 Kč |
3 měsíc | 12 295 Kč | 19 200 Kč |
4 měsíc | 12 295 Kč | 19 200 Kč |
5 měsíc | 11 066 Kč | 19 200 Kč |
Celkem (5 měsíců) | 67 624 Kč | 91 200 Kč |
Mzda 40 000 Kč | Podpora v nezaměstnanosti | Nemocenská |
---|---|---|
Mzda (čistá/hrubá) | 31 930 Kč | 40 000 Kč |
1 měsíc | 20 755 Kč | 21 330 Kč |
2 měsíc | 20 755 Kč | 23 460 Kč |
3 měsíc | 15 965 Kč | 25 590 Kč |
4 měsíc | 15 965 Kč | 25 590 Kč |
5 měsíc | 14 369 Kč | 25 590 Kč |
Celkem (5 měsíců) | 87 809 Kč | 121 560 Kč |