Minimální pauza na oběd v zaměstnání, je 30 minut. Tato přestávka na jídlo je povinná, a nepočítá se do pracovní doby. Kromě toho může být nárok i na bezpečnostní přestávky 5 – 10 minut každé 2 hodiny (ty se počítají do pracovní doby). Přestávka mezi 2 směnami musí být minimálně 11 hodin.
Podle zákoníku práce, mají všichni zaměstnanci nárok na povinnou přestávku na jídlo. Ta musí být minimálně 30 minut, ale nepočítá se do odpracované doby.
Při vykonávání nějaké monotónní práce (např. linková výroba), nebo při práci s nadměrnou zátěží, může být nárok i na bezpečnostní přestávky 5 – 10 minut každé 2 hodiny.
Naopak kuřáci, nemají žádnou garantovanou pauzu na cigaretu. A zaměstnavatel může požadovat napracování doby, kterou strávíte s cigaretou na kuřárně.
Přestávka na jídlo a odpočinek (oddech), musí být minimálně 30 minut. Je ale možné se domluvit i na delší přestávce, pokud s tím zaměstnavatel i zaměstnanec souhlasí. Zákoník práce pouze určuje, že to musí být minimálně půlhodina.
Přestávka na jídlo nesmí být na začátku a na konci směny (není tedy možné přijít do práce o půl hodiny později, nebo odejít o půlhodiny dříve, s tím že si berete přestávku na jídlo).
Pauza na oběd, může být případně rozdělena – v takovém případě ale musí být alespoň jedna část dlouhá minimálně 15 minut. A rozdělení přestávky na jídlo není možné u mladistvých.
Na přestávku na jídlo je nárok nejpozději, po odpracování 6 hodin. U mladistvých zaměstnanců, je to nejpozději po odpracování 4,5 hodiny.
U dvanáctihodinové směny, zákoník práce garantuje pouze jednu přestávku na jídlo. Tím že pauza musí být nejpozději po 6 hodinách práce, by druhá přestávka vycházela až po skončení 12 hodinové směny.
Půl hodinová přestávka je ale minimum. Je tedy možné, abyste měli se zaměstnavatelem domluvenou přestávku v délce 1 hodiny, která je rozdělena do dvou částí.
Na přestávku na jídlo, může být nárok i při práci na zkrácený úvazek. Nebo nemusí. Záleží na tom, jaká je celková délka směny.
Přestávka na jídlo musí být nejpozději po 6 hodinách práce. Pokud někdo pracuje na poloviční úvazek, a má pracovní dobu jenom 4 hodiny, tak přestávka na jídlo nedává příliš velký smysl.
Přestávka na jídlo při zkráceném úvazku, je tedy o dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (povinná je až u 6 hodin). O rozvržení pracovní doby a přestávkách, ale v konečném důsledku rozhoduje zaměstnavatel.
Přestávka na jídlo, se nepočítá do pracovní doby, a jedná se tedy o „volný čas“ zaměstnance. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařizovat jak, a kde bude trávit pauzu na oběd.
Zaměstnavatel ani nesmí po zaměstnanci požadovat, aby byl během přestávky na jídlo v pracovní pohotovosti – pokud ano (vyžaduje to povaha práce), pak už by to byla placená přestávka.
Během pauzy na jídlo, je tedy možné jít i někam jinam, mimo budovu nebo mimo areál firmy, a zaměstnavatel by to neměl nijak zakazovat/omezovat.
Jsou lidé, kterým stačí jíst jenom jednou denně. Nebo i z jiných důvodů by chtěli vypustit přestávku na jídlo, a jít o to dříve domů. To ale zákoník práce neumožňuje.
Pokud v práci pracujete 6 hodin a více, tak je přestávka minimálně 30 minut povinná. Není tedy možné, aby vám zaměstnavatel dovolil si přestávku nebrat. Jednalo by se o porušení zákoníku práce.
V nařízení vlády číslo 361/2007 Sb., je stanoveno několik okruhů pracovních činností, při kterých je nárok i na bezpečnostní přestávky.
Jedná se především o práce se zvýšenou fyzickou zátěží, ve zvýšeném hluku, monotónní pracovní činnosti, práce ve vnuceném tempu nebo i práce spojené se zrakovou zátěží.
U takové práce, je nárok na bezpečnostní přestávku 5 až 10 minut každé dvě hodiny. Bezpečnostní přestávky, se na rozdíl od přestávky na jídlo, počítají do pracovní doby.
Pokud by měla vycházet bezpečnostní přestávka na dobu, kdy máte mít pauzu na oběd, tak se bude přestávka na jídlo počítat do pracovní doby.
Lidé, kteří jsou závislí na nikotinu, nemají v zákoníku práce garantovou žádnou přestávku na cigaretu.
Zákoník práce, a další související předpisy řeší pouze situace, kdy je možné v zaměstnání kouřit.
Pokud jsou mezi zaměstnanci kuřáci i nekuřáci, pak zaměstnavatel nesmí dovolit kouření na pracovišti. Kouření pak může být povoleno pouze ve vyhrazených prostorách – v kuřácké místnosti nebo v jiném vyhrazeném prostoru v areálu firmy.
Zaměstnavatel ale nemá povinnost, aby na pracovišti zřizoval vyhrazený prostor pro kouření. A také nemá povinnost, aby zaměstnanci poskytoval nějaké speciální přestávky na kouření. Je nárok pouze na pauzu na jídlo, a bezpečnostní přestávky (viz výše).
Pokud ale zaměstnavatel umožní nějaké extra pauzy na cigaretu, pak současně může požadovat jejich napracování – nepočítají se do odpracované doby (bez ohledu na to, že se na cigaretě řeší pracovní věci).
Ženy, které se po porodu vrátí zpět do zaměstnání, mají nárok i na přestávky na kojení.
U dítěte do 1 roku, je nárok na dvě půlhodinové přestávky na kojení během jedné směny. Tyto přestávky se počítají do odpracované doby (a nijak se tím nekrátí nárok na další přestávky – na jídlo, bezpečnostní přestávky).
Pokud by žena kojila dvojčata, tak je nárok na dvojnásobný počet přestávek. Pokud by pracovala jenom na poloviční úvazek, tak má nárok pouze na jednu přestávku.
Zákoník práce pamatuje i na minimální dobu odpočinku mezi 2 pracovními směnami. Je nárok na minimálně 11 hodin (u mladistvých minimálně 12 hodin).
Ve zvláštních případech, může být další pracovní směna už po 8 hodinách. V takovém případě, se ale další odpočinek před další pracovní směnou prodlužuje o „ukradené“ 3 hodiny.